mikulášení 2015

Mikul-1600MIKULÁŠENÍ  2015

Už je tomu řádka let, kdy Justynku a Naději (domovy pro seniory v Hronově a Broumově) navštěvuje Mikuláš se svým doprovodem. Ne že by vyžadoval básničku či písničku, i když i těch se mu občas dostane, spíš přijde potěšit, povzbudit a pobavit (zejména s čertíkovým přispěním) stařečky a stařenky, které tento pozdně podzimní čas obvykle potápí do únavy či smutku.
Dělo se tak i letos v obvyklé sestavě, kterou manažersky zajišťuje hronovská farářka O. Líbalová a osobně Mikuláš s doprovodem (J. Wendlíková, J. Wienerová, J. Šenková). Ti osobně pozdraví každého obyvatele domova (včetně ležících), poptají se po zdraví, tužbách a popřejí požehnané prožití adventního času. (jw)

Fotografie: O. Líbalová, J. Šenková1-DSCF1649

 

 

 

 

 

 

 

Listy z Kostnice

Zveme na závěr Husova roku
do broumovské městské knihovny.pozvánka-Listy-Broumov
S komponovaným pořadem, vytvořeným
na základu knížky J. Krajčiříkové, vystoupí
Českoskalický literárně hudební kvintet.
V závěru – autogramiáda autorky ilustrací.
JW

 

 

Adventní koncert

Zveme na koncert pořádaný PLAKAT-ADVENT-BJB opr
ve spolupráci s Bratrskou jednotou
baptistů v Broumově.
Koná se k zahájení adventu
v někdejším Husově sboru
v neděli 29. listopadu v 16 hodin.

 

POUŤ PRO PRAVDU S MISTREM JANEM

Po bohoslužbách před sborem
Po bohoslužbách před sborem

POUT 3POUT 4POUT 5POUT 6

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pouť pro pravdu jsme šli letos počtvrté.
Poprvé ovšem začínala bohoslužbami v zapůjčeném prostoru – ve sboru.
Jednotlivá zastavení letos byla věnována Husově Řeči o míru (SERMO DE PACE),  kterou si Hus připravoval pro Kostnický koncil. Ostrá kritika, obsažená v Řeči, je citací z jiných církevních autorit  (světců i papežů). Tím se Hus zároveň kryl a zároveň dokládal, že jeho vlastní kritika má opodstatnění. Pro sebe jsme ze spisu vztáhli zejména ponaučení o Božím míru. Ten je třeba nalézt – ve vztahu k Bohu, k sobě samému i k bližním. Mír světský je totiž vratký, závislý na dohodě hříšných lidí. Mír Boží člověku nikdo vzít nemůže. V souvislostech současného světa je tato Řeč po šesti stoletích opět aktuální a způsobem ostrým i laskavým čelí obavám z budoucnosti.
Protože každý šel podle svých možnosti, z poutníků, kteří vyšli, prošli celou asi 10kilometrovou trasu jen čtyři, další se buď připojovali cestou  nebo si pouť podle možnosti zkrátili přejezdem do Ameriky.  Pouť se už tradičně koná pod žhavým sluncem, je radno vyhledat stín, být dobře zásoben vodou a zvážit své síly.  Žhavý den (přes 35 stupňů Celsia) byl krásný také tím, že pouť dává příležitost prožívat víru jiným způsobem: Při jednotlivých zastaveních (bylo jich osm) se zamyslet, pomodlit se písní, moci se ptát a rozmlouvat o věcech, na něž se běžně nedostane.                                                  Jana Wienerová

POUT 8

Noc kostelů 2015 a výstava Jan Hus – 600 let

Někdejší Husův sbor v Broumově, otevřený pro Noc kostelů 2015 s výstavou k 600.výročí MJH
Někdejší Husův sbor v Broumově, otevřený pro Noc kostelů 2015 s výstavou k 600.výročí MJH
Z odpoledního koncertu ZUŠ v Husově sboru
Z odpoledního koncertu ZUŠ v Husově sboru

Odpolední koncert ZUŠ

Někdejší Husův sbor ve Velké Vsi se k této příležitosti otevřel veřejnosti, Diakonie Broumov zapůjčila klíče. V pátek 29. května už během dopoledne připravili studenti kvarty broumovského gymnázia v lodi kostela výstavu k jubileu Husova upálení. Na osmi panelech přiblížili význam Husovy osobnosti, na devátém pak záběry z působení a pohřbu faráře Oldřicha Doubravy v Husově sboru. V následujícím týdnu pak svou každodenní přítomností zajišťovali přístupnost výstavy široké veřejnosti. Tento počin byl pro studenty dobrou zkušeností – vždyť to, co se snažíme zprostředkovat druhým, nás samé vede k hlubšímu pochopení.
Vernisáž výstavy proběhla sice až v pondělí po Noci kostelů, ale díky studentům byl při přípravě výstavy sbor krásně vyzdoben dekoracemi a květinami už pro odpolední vystoupení broumovské Základní umělecké školy. Prostor sboru má svou atmosféru, zcela odlišnou od ostatních broumovských kostelů, přitahuje i svou skvělou akustikou, v níž zazpívaly dva dětské sborečky a zahráli a zazpívali sólisté i dechový soubor. Připravili tak krásný zážitek svým posluchačům.
Poutníci, kteří přicházeli večer po tomto programu, se ptali na historii kostela, za zbytků světla prohlédli výstavu a pohovořili o Husovi s místní farářkou.
Ty pozdější už vedla ke sboru světelná cestička: svíčky od vrat parku až ke vstupu do kostela.
Letošní Noc sem již počtvrté přilákala návštěvníky, kteří se jinak ostýchají vstoupit a navštívit bohoslužebné shromáždění.

K vernisáži výstavy – na adrese:http://www.gybroumov.cz/cs/foto/jan-hus–vystava–poradatel-kvarta-2015.html

JW

 

Výstava Jan Hus - 600 let; panely v Husově sboru v Broumově
Výstava Jan Hus – 600 let; panely v Husově sboru v Broumově
Noc ve sboru
Noc ve sboru
Cesta do sboru - cesta domů
Cesta do sboru – cesta domů

Kristus nás předchází

Jděte rychle povědět učedníkům: byl vzkříšen z mrtvých, jde před nimi do Galileje, tam ho spatří.(Mt 28,7)

Víte, co je zvláštní? Že křesťané jsou v současném světě ponejvíce spojováni s něčím konzervativním a zastaralým:

  • se starými stavbami (což nebývají kostely ponejvíce nejstaršími stavbami v obcích?),
  • se starými jazyky (ať už těmi biblickými – hebrejštinou a řečtinou, ať bohoslužebnými – latinou, staroslověnštinou),
  • s názory obhajujícími staré pořádky…

Není to nakonec protimluv k tomu, co Vzkříšený dělá a co žádá?  Jděte tam, kde jsem já… Jdu před vámi… Budu vás kdesi čekat…

Hned třikrát se v závěru Matoušova evangelia ohlašuje setkání Vzkříšeného s jeho učedníky v Galileji. A došlo k tomu nakonec na hoře, kterou Ježíš určil.. Tam dostali úkol jít ke všem národům získávat učedníky, křtít ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, učit Ježíšovo učení. A Kristus jim přislíbil blízkost po všechny dny až do konce tohoto věku.

Kristus sice svolal učedníky do Galileje, tam, odkud vzešli, ale už ne k témuž, už ne do toho samého. Situace se zásadně změnila. Popravený,  pohřbený a Vzkříšený Kristus však své učedníky do Galileje předchází.

Co znamená to Ježíšovo předcházení? On byl vždycky vlastně napřed, před nimi. Pokud chtěli být s ním, nezbývalo jim, než jej vyhledávat a následovat. V této situaci je cosi významného. Je v tom určité a důležité Boží sdělení.

Po třech letech svého galilejského působení směřoval Ježíš do Jeruzaléma a sděloval učedníkům, co ho tam čeká. Učedníkům se nechtělo přijmout riziko, které jim Ježíš představil. To jen z Tomáše při jejich odporu vyhrklo: Tak tam půjdem a umřem s tebou! A Ježíš skutečně do toho svatého města šel hlavně umřít.

Jenže po vzkříšení Kristus najednou obrací pozornost jinam – právě k té pohanské Galileji, nad kterou zbožní Jeruzalémci ohrnují ret. Právě tam ty své předchází. Jako vždycky je někde dřív než ti jeho. Jako vždycky připravuje situaci, do níž teprve přijdou.

A když už se s nimi sejde, posílá je odtud ještě dál do světa – k cizím lidem, k cizím národům. Do nových, nepředvídatelných a nebezpečných situací. Nenechává je v tom ovšem samotné. K úkolům, které na ně klade, přidává jednu zásadní jistotu – budu s vámi. Ne jen chvilku, ale do konce věku. Jeho zaslíbení patří všem generacím vyslaných.

Není to značný protisměr k tomu křesťanskému konzervování starých a známých věcí? Není to určitá Boží provokace?

Podívejme se jen, jak to šlo dál: apoštol Petr, tradiční žid, byl v Joppe překvapen Božím požadavkem jít za důstojníkem Korneliem z Cézareje: zvěstovat mu Krista a pokřtít ho. Musel vyjít ze své poctivé židovské skořápky a pro Kristovo evangelium udělat něco, co se mu do té doby příčilo.

Apoštol Pavel, někdejší farizeus Saul, byl Kristem jaksi obrácen naruby a z lovce křesťanů se stal Kristovým misionářem.

Co bylo uzavřené, otvírá se svatým Duchem. Dosavadní sevřenost vyvoleného národa je pro Krista už příliš úzká. Duch ji rozšiřuje, uvolňuje, rozevírá, rozpíná.

V tom je třeba být pozorný ke Kristu. Je tedy třeba hledat, kde je Kristus před námi, jeho vyhledávat, jeho následovat, jeho neztrácet ze zřetele. Pochopit úkol, který dnes zadává své církvi. Aby někde nezaostala a nezatvrdla.  Jak kdysi řekl náš profesor novozákonní vědy, prof. Mánek: ne všude, kde je církev, musí být nutně Kristus. Ovšem všude, kde je Kristus, nutně vzniká církev.

Tuto odvahu vyjít ze starého, známého, už sevřeného a možná až zkamenělého by měli mít křesťané v sobě jako Kristův vklad. Zvlášť v dnešních časech, kdy se vše známé a zaběhnuté cítí být ohroženo.

Ke břehům Evropy připlouvají uprchlíci ze zemí rozbíjených krutým násilím a mnohdy ani nedoplují. Těch, kdo doplují, se Evropané bojí, že způsobí spoustu problémů v zemích, kam se dostanou. Že se mezi ně snadno mohou přimísit sebevražední atentátníci.

Evropa se teď dohaduje o tom, jak zabránit ztrátám lidských životů při exodu přes Středozemní moře. Pokud je Evropa ještě křesťanská, měla by najít odvahu cestu uprchlíků zlegalizovat, dát jejich proudu lidská pravidla a připravit jim důstojný osud. Měla by v sobě najít kristovskou odvahu vyjít ze svého zaběhaného pohodlí a přijmout lidi, kteří přicházejí odjinud.  Otevřít se jim.  Ne vydat se jim všanc, jak  to lidé mnohdy s obavami cítí, ale vytvářet svůj svět nově. Ohlídat si své hodnoty a pracovat na tom, aby křesťanská civilizace měla ještě co v současnosti ukázat jako nosné a dobré. Hledat, kde a kam nás i v tomto problému předchází a volá Kristus.

Nemylme se, není to záležitost jen nějakých vysokých evropských představitelů, ale i záležitost každého z nás: našich obav i naší rozhodnosti. Naší důvěry Kristu a naší odvahy žít ze své víry. Zvlášť když slyšíme z Předního i Středního Východu zprávy o tom, že mnozí svou příslušnost ke Kristu platí životem. Tváří v tvář jejich obětem by naše víra neměla být ustrašená, ustrnulá a ne-křesťanská.

Nebojme se, když nás Kristus nás volá a vysílá, vždycky nás i předchází.
                                                                                                                                 Jana Wienerová

Iz 35,3bn:  Dodejte síly ochablým rukám, pevnosti kolenům klesajícím. Řekněte nerozhodným srdcím: Buďte rozhodní, nebojte se!

Ř 8,35: Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?

Mt 28,10:
Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. Tu jim JK řekl:„Nebojte se, jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje, tam mě uvidí.“

 

 

 

Pouť za pravdu s Mistrem Janem Husem

Krásnou přírodou Broumovska vedla již potřetí Pouť za pravdu s Mistrem Janem. Po nedělních bohoslužbách, posunutých o hodinu dopředu, jichž se zúčastnily naše starší sestry, se vydali zejména ti mladší na pouť vedenou přes náměstí ke gymnáziu a pak Broumovem dál až pod Stěny. Vloni a předloni přesáhli počtem přespolní „Broumováci“, kteří sem při-jíždějí na prázdniny a dovolené, letos měli v komorním počtu převahu domácí.
Téma pouti  – zjišťování „ztrát a nálezů“ – bylo založeno na Ježíšově zaslíbení těm, kdo ztratí svůj život pro něj (Lk 4). V sedmi zastaveních jsme tedy probírali, co lze považovat v životě za zisk, co za ztrátu, a připomínali si při tom úsilí a osud M. J. Husa. Jeho jméno kromě červen-cového výročí v médiích ani nezazní – možná právě pro Husův nárok na pravdivost výroků i života. Příští, jubilejní rok se dá předpokládat, že se situace změní. A přece nejlepší připomínkou se bez velkého a slavnostního řečnění může a má stát život každého z nás. (JW)
(Fotografovala Jarmila Šenková.)

 

Noc

Noc 3ve svých temnotách většinou něco skrývá. Noc kostelů je jiná – odhaluje, co je někdy skryté, těžko dostupné, nebo naopak nepovšimnuté kvůli samozřejmosti. Nám se poštěstilo po letech moci pozvat veřejnost do prostoru někdejšího Husova sboru (kostela Vzkříšení) ve Velké Vsi v Broumově. Diakonie Broumov nám jej pro tuto Noc zpřístupnila. Po dlouhé době, kdy byl používán jako skladiště materiálu, opět nabyl podoby prostoru, v němž se mohou setkat lidé. Základní přípravu kostela (vyklizení, sestavu mobiliáře) provedla Diakonie, úklid, výzdobu a pohoštění připravily sestry z rady starších. Pokračovat ve čtení „Noc“

Broumovská Pouť pro pravdu s Mistrem Janem

Letos již podruhé jsme oslavili památku M. Jana Husa putováním se čtením textů, písněmi a modlitbami. Již podruhé to bylo setkání ekumenické, vloni s námi putovali baptisté, letos evangelíci. Na pouti nás provázely Husovy výzvy k pravdě a myšlenky současníků, kterým tato hodnota v naší společnosti zřetelně chybí. Naší devítikilometrové výpravě letos přálo počasí; snímky z pouti – L.Jarkovská. (JW)