Světový den modliteb 2015 Nová Paka

4Na začátku března jsme se po několika letech opětovně shromáždili k ekumenickému modlitebnímu shromáždění se sestrou farářkou Alenou Naimanovou z Rychnova, předsedkyní českého výboru Světového dne modliteb. V úvodní části setkání nás sestra farářka prostřednictvím promítání diapozitivů doprovázeného zajímavým vyprávěním seznámila se zemí, která letošní modlitební den připravila (Bahamy). Během následující přestávky jsme ochutnali tradiční bahamská jídla, společně jsme se naučili zpívat některé křesťanské písně z této exotické země a závěrečná část našeho společného večera patřila modlitebnímu ztišení – i tentokrát mělo podobu čtené liturgie, na níž se podíleli zástupci jednotlivých místních církví. Kázáním posloužil farář Římskokatolické církve v Nové Pace br. Mgr. Pavel Kalita. Bohu díky za tento požehnaný podvečer!

A oni ihned opustili sítě…

Kázání uveřejněné v ČZ 4/2014; Třetí neděle po Zjevení Páně; Mt 4,14-23

Vnější hrozby byly od počátku Ježíšova života určujícími důvody ke změnám jeho pobytu. Střídavě se stahoval do ústraní během svých veřejných vystoupení a svým učedníkům radil opustit město, nebudou­ li v něm přijati (Mt 10,14). Kafarnaum si Syn člověka vybral za dočasné středisko svého působení poté, co se dozvěděl o uvěznění Jana Křtitele. Evangelista sice píše, že se tak naplňuje Izajášova předpověď, ale i Ježíš se musí přizpůsobit okolnostem. Tuší už, že bude vydán „do rukou lidí“, aby se naplnilo Písmo? Vždyť zde, v Galileji pohanů, mezi „lidmi bydlícími v temnotách“ teprve navazuje na začátku svého díla na hlásání Jana Křtitele: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské“. A také zde hledá své první následovníky. Těmi jsou muži tvrdé práce, hledající obživu v rybolovu. Ježíšovo stručné a radikální pozvání: „Zanechte ryb a pojďte za mnou. Mám pro vás jiný úkol. Budete lovit lidi!“ přijímají s překvapivou ochotou: „Opustili loď i svého otce a šli za ním“. Představa, že by nás někdo neznámý takto nečekaně zavolal od naší práce a my bychom všeho zanechali, se zdá být z říše fantazie. Kolik by jen následovalo otázek, námitek, podmínek a protinávrhů? Ale ti čtyři šli! Pokračovat ve čtení „A oni ihned opustili sítě…“

Poděkování

Víceméně nepovšimnuta zůstala v našich náboženských obcích událost, která se v Libereckém kraji stala tradicí v čase výročí státního svátku vzniku samostatného československého státu. Každoročně je udělováno ocenění „Pocta hejtmana Libereckého kraje“ mimořádným osobnostem z různých oblastí lidské činnosti. Letos tuto cenu získalo 6 laureátů, mezi nimiž se objevil i farář naší diecéze Aleš Jaluška z Lomnice nad Popelkou, který bezmála čtvrt století (!abdul) poskytoval duchovní péči lidem ve vězení Valdice. Věnoval se jim také po výkonu trestu – podporoval je při hledání zaměstnání, provázel v hledání životní cesty. Od roku 2005 učí Aleš na Husitské teologické fakultě postpenitenciární péči. Setkává se s lidmi jako duchovní a krizový intervenční pracovník v jednom. V letech 1997, 2002, 2010 a 2013 spoluorganizoval pomoc při povodních. Lidem z postižených oblastí pomáhal fyzickou prací, sbírkou v kostele i vlídným slovem. O laureátech mimo jiné ve svém proslovu hejtman Martin Půta řekl: „Je to mimořádná příležitost, jak těmto lidem poděkovat za jejich důležitou práci, významné skutky, tvorbu a dílo, na které jsou a budou občané Libereckého kraje právem hrdi.“ Aleši, blahopřejeme a děkujeme za svědectví tvého života!

Noc kostelů v Nové Pace

18Již třetím rokem se naše náboženská obec zúčastnila projektu, který letos v pátek 24. května otevřel kostely a modlitebny po celé České republice. To, že si získává u veřejnosti oblibu, svědčí i návštěvnost našeho sboru, která má vzestupnou tendenci. Letos si přišlo prohlédnout prostory kulturní památky téměř sto návštěvníků, pro které jsme připravili pestrý program. Čekal je výklad o historii sboru a možnost vystoupat věží až ke zvonům. Někteří se zúčastnili výtvarné dílny a řady soutěží. Děti absolvovaly detektivní pátrání v nejskrytějších koutech sboru, kreslily křídou na chodník a vyráběly svíčky. Návštěvníky zaujala fotoprezentace sborového života a dvě výstavy – panelová o historii naší církve a výstava obrazů pana Ing. Vladimíra Tekverka. Proběhla ukázka a nácvik židovského kruhového tance a celý program zpestřovaly varhanní improvizace studenta novopackého gymnázia Jaroslava Moravce. Tradicí se stala i nabídka literatury nakladatelství Blahoslav a nechybělo ani občerstvení pro příchozí. Všem, kteří se na organizaci Noci kostelů v Husově sboru podíleli, patří velký dík! Byl to požehnaný čas a příležitost zprostředkovat setkání s křesťanstvím široké veřejnosti netradičním způsobem. I my jsme si večer užili! Pokračovat ve čtení „Noc kostelů v Nové Pace“

Cestopisná přednáška v Nové Pace

Náboženská obec v Nové Pace zve k cestopisné přednášce o Íránu, která se uskuteční 27. října 2012 v zimní modlitebně Husova sboru v Nové Pace od 17.00 hodin. Příběh Martina T. Šafra, vyprávění, fotografie, promítání, diskuse. Těšíme se na vás! rst

„Naše hřivny“

Kázání uveřejněné v ČZ 46/2011, 22. neděle po Duchu sv., Mt 25,14-30

Podobenství o hřivnách je krásným ujištěním o tom, jak Pán každému z nás důvěřuje. Nikdo není z jeho obdarování vynechán a už jen jediná svěřená hřivna znamená nebývalé jmění, jehož investice přináší dvojnásobek. I ten poslední služebník je vybaven tak, aby mohl být užitečný podle svých schopností a nemohl se vymlouvat, že je pro účast na Pánově díle nepoužitelný. Jde o podobenství, a tak nemusí být úplně zřejmé, o jaký vklad do každého z nás se jedná, byť se tu hovoří o penězích, respektive o jednotkách množství drahého kovu. Pokračovat ve čtení „„Naše hřivny““

Oslav mě u sebe, Otče…

Kázání o 2. neděli postní, lekcionář „Pokání a obnova církve“

Otázka, zda existuje Bůh, neměla pro žida starozákonní doby žádný smysl. Jeho život byl zcela zakořeněn ve vztahu k Bohu. Vnějším vyjádřením tohoto postoje byla modlitba. V tzv. „velekněžské“ modlitbě Ježíšově je zmíněno vše, co učinil, co dělá a má v plánu uskutečnit Bůh Otec. Její úvod, který nechává do druhé neděle postní zaznít letošní kazatelský plán, sice nerespektuje tradiční rozdělení Ježíšovy velekněžské řeči na tři části blízké oddílům modlitby obsažené v prvokřesťanském spisu Didaché – zaznívá jen prvá pasáž, v níž se Ježíš obrací k Bohu se zřetelem na sebe (v. 1-5) a část druhého oddílu, ve kterém se hovoří o apoštolech (v. 6-8) – ale i těchto osm veršů bohatě postačuje k přiblížení Božího spasitelského plánu: Ježíš ze své věčnosti vstoupil do časnosti, aby každému dal možnost dojít tam, kam se on, po skončení svého poslání, vrátil. Kdo užije této záchranné možnosti, kdo se otevře Božímu zjevení a uvěří, že Ježíš je Božím vyslancem, a kdo zachová své nebeské příbuzenství (Boží moc není despotickou vládou), ten na soud nepřijde, nýbrž přejde svou smrtí do života na výsluní Spasitelovy slávy. Pokračovat ve čtení „Oslav mě u sebe, Otče…“

Vyčištění chrámu

Kázání o 3. neděli postní, ekumenický lekcionář cyklu B

O každých Velikonocích přicházely četné zástupy poutníků, aby ve svatém městě slavily památku vysvobození Izraele z Egypta. Z pozdějších pramenů víme, že přitom byly vyslovovány naděje spojené s koncem starého a počátkem nového věku. Také Ježíš očekával příchod Božího království. Stejně jako mnozí z jeho přívrženců, kteří jej v jeruzalémských branách vítali jako Mesiáše. Pokračovat ve čtení „Vyčištění chrámu“