Zemřel bratr farář Jan Evangelista Böhm

smutecni_oznameni_bohm_02

Ježíš řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, nezemře na věky.“

Jan 11, 25-26a

V naději, kterou dává vzkříšený Ježíš Kristus, Vám oznamujeme, že v úterý 14. června L. P. 2016 ve věku 93 let ukončil svou pozemskou pouť náš bratr ve službě

Jan Evangelista Bӧhm

farář Církve československé husitské.

Působil v náboženských obcích:Hlinsko, Chrudim, Česká Skalice, Vysoké nad Jizerou a Žamberk.

Poslední rozloučení s bratrem farářemse bude konat
v pátek 24. června 2016 ve 13.00 hodin v Husově sboru v Žamberku.

Na zesnulého bratra faráře v modlitbách vzpomeneme v neděli 26. června 2016 ve všech sborech Královéhradecké diecéze Církve československé husitské.

Za účast v modlitbách jménem církve děkuje
Diecézní rada Církve československé husitské v Hradci Králové.

Stále se naplňující zaslíbení

Kázání uveřejněné v ČZ 21/2014; 5. neděle po Velikonocích; J 14,15-21

Pokoj vám, milé sestry a milí bratři! V evangelijním textu, nad kterým se dnes zamýšlíme, již Pán Ježíš připravuje učedníky a následně celou vznikající i budoucí Církev obecnou na to, že ji brzy „opustí“. Mluví prorocky otom, že fyzicky už ve světě nebude přítomen, ale dává úžasné zaslíbení – kdo ho bude milovat a zachovávat jeho přikázání, bude mít v Ježíši stálou oporu. Pán slibuje, že se bude za každého svého věrného učedníka přimlouvat u Boha Otce a na Zem pošle zástupce – Ducha Božího (svatého), aby se o věřící staral. Aby pro učedníky konal to, co pro ně konal sám Ježíš, když býval s nimi. Ježíš nazývá Ducha Božího Přímluvcem, což doslova znamená „povolaný na pomoc“, ale je to výraz významově velmi bohatý. Znamená i Utěšitel, Povzbuzovatel, Rádce, Pomocník, a dokonce i Obhájce, Advokát, Zastánce, a rozhodně v neposlední řadě i Přítel. Pro život zkaždého znás to znamená mnoho. Boha sice nemůžeme fyzicky spatřit, ale jeho lásku apřítomnost můžeme vnímat a prožívat, pokud ho přijímáme do svých životů, a jak již bylo řečeno, alespoň se snažíme zachovávat jeho přikázání. Duch Boží pak působí vnašich srdcích imyslích, že si uvědomujeme Ježíšovu blízkost, realitu jeho lásky, požehnání i pomoc. Pokračovat ve čtení „Stále se naplňující zaslíbení“

Vítání prázdnin v Žamberku

zamberkV náboženské obci v Žamberku se pořád něco děje. Nezůstáváme jen u nedělních bohoslužeb. I letos jsme kromě koncertů, biblických hodin a přednášek tradičně na farní zahradě uvítali prázdniny opékáním špekáčků. Mezi třiceti pěti účastníky byly zastoupeny všechny generace. Od roční Sofie přes předškoláky, školáky, dvacátníky, třicátníky až po babičky a jednu prababičku. Zazněla i country hudba. Při bohoslužbě k uctění památky M. J. Husa jsme přijímali dalšího člena do církve. Hospodine, děkujeme za všechno přiznávání a prosíme, žehnej naší další práci.

Saul se stává Pavlem

Kázání na II. neděli po Velikonocích (Sk 9,1-19a; ekumenický lekcionář cyklu C), uveřejněno v Českém zápase 15/2013.

Tradicí naší církve bývá, že se v nedělních homiliích zaměřujeme převážně na texty evangelijní. Odpusťte mi prosím pro jednou, ale chtěl bych se dnes věnovat textu prvnímu, tedy zprávě z knihy Skutků apoštolských, a sice tématu obrácení Saula, vášnivého pronásledovatele právě mladé, vznikající křesťanské církve, na Pavla, věrného a ještě vášnivějšího obránce víry v Ježíše Krista. Jedná se totiž o téma velice aktuální, potřebné a nebojím se napsat i duchovně dobrodružné. Pokračovat ve čtení „Saul se stává Pavlem“

K devadesátinám Jana Evangelisty Böhma

bohmV neděli 3. března 2013 se dožívá devadesáti let bratr Jan Evangelista Böhm, jehož služba v naší církvi za počala 1. září 1952.

Bratr J. E. Böhm se narodil v Praze, kde také po ukončení školy a učebního kurzu zpočátku pracoval jako administrativní úředník v chemických závodech. V roce 1949 se stal úředníkem Bavlnářských závodů v Hronově a zde ho zastihlo volání církve. Rozhodl se stát kazatelem z povolání a vstoupil do kazatelského kurzu. Po jeho absolvování byl nakrátko ustanoven nejprve v Hlinsku, pak v Chrudimi a nakonec v České Skalici. Po složení druhé odborné bohoslovecké zkoušky byl ve Sboru Páně v České Skalici 31. květ na 1959 vysvěcen patriarchou Františkem Kovářem na kněze. Na podzim téhož roku byl ustanoven farářem v Žamberku, kde působil do roku 1966. Jeho nejdelší souvislá služba na místě faráře je pak spojena s místem pro nás zvláště vzácným, totiž s Vysokým nad Jizerou, kde sloužil až do roku 1987. Pokračovat ve čtení „K devadesátinám Jana Evangelisty Böhma“

Pretty woman? (Možná ve filmech nebo v pohádkách)

Na naše psychiatrické oddělení jsme přijali ženu, která měla ohromnou životní smůlu. Její vlastní, rozvedená matka ji odmala mlátila. Tato žena se tedy ze zoufalství tehdy ještě jako patnáctiletá dívka rozhodla utéct z domova. Doufala, že si najde nějakou práci, nebo alespoň brigádu, prostě něco, čím by se mohla uživit. Jenže kdo nabídne zaměstnání patnáctileté dívce? Ano, ve své mladičké hlavě se krutě přepočítala. Byla zoufalá, hladová, bez střechy nad hlavou. Přespávala po nočních barech ve společnosti nejrůznější spodiny. Jednoho dne si jí všiml nějaký muž, který vypadal vcelku solidně a nabídl jí práci. Byla totiž krásná. Stačí prý, když se umyje, nalíčí a vezme si na sebe něco „lehčího“. Dívka zcela nepochopila, o co se vlastně jedná, ještě nebyla schopná domyslet všechny důsledky jejího souhlasu. A tak se z ní stala prostitutka. Tomuto „řemeslu“ se musela věnovat sedmnáct let. Záměrně píši slovo musela, protože mi podrobně vysvětlila, jak celý tento systém funguje a že není vůbec jednoduché dostat se „z kola ven“. Dále mi vyprávěla, že aby alespoň na chvíli zapomněla na své ponížení, nulové sebehodnocení a mnohdy otřesné zážitky ze „zaměstnání“, začala brát drogy. Alespoň na chvíli ji pomohly dostat se z této příšerné reality. Jenže jak všichni víme, brát v této situaci drogy je jako vyhánět čerta ďáblem. Asi po patnácti letech provozování tohoto „řemesla“ jí svitla kapka naděje. Pokračovat ve čtení „Pretty woman? (Možná ve filmech nebo v pohádkách)“

Důvod k zamyšlení

Na stránkách evangelikálního měsíčníku Zápas o duši jsem se v říjnovém čísle tohoto roku dočetl poněkud zarážející slova jistého bratra Ludvíka tvrdého. Píše: „já osobně jsem začínal jako arminián. Pocházel jsem z nevěřící rodiny – děda s babičkou byli členy Církve československé husitské, takže o evangeliu neměli ani ponětí. od dědečka jsem věděl jen to, že bůh asi je a něco málo událostí ze Starého zákona – David a Goliáš atd.“ Co tomu říkáte? Pokračovat ve čtení „Důvod k zamyšlení“

Obnova naší církve podle biblických vzorů

V Pánu milé sestry a milí bratři, všichni, kdo v posledních letech pravidelně čtete mé příspěvky do našeho týdeníku Českého zápasu, mne už asi trochu znáte a z mých článků vnímáte, že mám neustále na mysli i srdci obnovu naší církve, a to jak v mé domovské náboženské obci, tak v Církvi československé husitské jako celku. Pokračovat ve čtení „Obnova naší církve podle biblických vzorů“