10. neděle po Duchu svatém
Zobrazit: pouze čtení | pouze modlitby | pouze poznámky | vše
Vytisknout: pouze čtení | pouze modlitby | vše
Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.
Mt 23,12
1. čtení
Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou. Věnuj mi pozornost, odpověz mi. Volám k Bohu, Hospodin mě spasí. On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, on, jenž odedávna trůní na nebesích.
Ž 55,2–3a.17.19a.20b
Tužby
2. Abychom všichni sloužili světu mírem a pokojem z Ježíše Krista, modleme se k Hospodinu.
3. Aby z církve naší vyzařoval duch Kristova pokoje do celého světa, modleme se k Hospodinu.
Modlitba
Pane, naše spáso! Hospodine, Pane náš! Ochraňuj nás jako zřítelnici oka, skryj nás ve stínu svých křídel. Svým Slovem drž naše kroky ve svých stopách, aby naše nohy neuklouzly. K tobě voláme v důvěře, že nám odpovíš. Ukaž nám divy svého milosrdenství, Spasiteli náš.
Prosíme tě: Mluv k nám neustále, v Pánu Ježíši Kristu, který na věky žije a kraluje s tebou, naším nebeským Otcem, v moci Ducha svatého.
Srv. Ž 17,8.–7
2. čtení
Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet“, a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán“, leč v Duchu svatém. Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
1 K 12,2–11
Evangelium
O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník. Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.‘ Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘ Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
L 18,9–14
K obětování
K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe.
Ž 25,1–3a
K požehnání
Pane, naše spáso! Hospodine, Bože náš! Prosíme, abys nás neustále posiloval svými svátostmi a ani nadále nám neupíral své milosrdenství. A my budeme učit nevěrné tvým cestám. Ano, zkroušený duch, to je oběť, kterou neodmítáš. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!
Na věky buď vyvýšeno tvé jméno v Ježíši Kristu, tvém nejmilejším Synu, který k nám přišel v Duchu svatém, aby nás i svět spasil.
Amen. Aleluja!
Srv. Ž 51,15.19
Vhodné písně: 59 nebo 76, 60, 172