Modlitby 29. týden, 17. – 23. července 2017

Modlitby 29. týden, 17. – 23. července 2017

23. července 2017 – 16. neděle v mezidobí

První čtení z Písma: Izajáš 44, 6-8

Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: „Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není. Kdo je jako já? Jen ať se ozve! Ať to oznámí, ať mi to předloží! Od chvíle, kdy jsem navěky ustavil svůj lid, kdo mu oznamuje, co přijde a co má nastat? Nestrachujte se! Nebuďte zmateni. Což jsem ti vše neohlašoval a neoznamoval už předem? Vy jste moji svědkové. Což je Bůh kromě mne? Jiné skály není, já o žádné nevím.“

Nebeský Otče, ukazuješ nám, že jako Tvé děti jsme svobodní.

Žádné modly, lidské dílo, žádný vladař ani příroda, ani život ani smrt nás trvale spoutat nemohou. Jen Ty jsi Bůh a kromě Tebe Boha není.

Prosíme, dej nám sílu víry, která nás vyprostí z každého pouta, jež nás odvádí od Tebe.

Druhé čtení z Písma: Římanům 8, 18-25

Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti – ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu. A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla. Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.

Pane, naše spasení není viditelné očima světa. Jsme spaseni nadějí, milostí neviditelnou.

Chceš, abychom trpělivě očekávali vykoupení těla a chápali, že i přes všechno naše sténání vše pro Tvé vítězství pracuje.

Prosíme, pomáhej nám, abychom soustředili naši pozornost na Tvou moc a slávu.

 

Evangelium: Matouš 13, 24-30.36-43

Ježíš jim předložil jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel. Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: »Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel? « On jim odpověděl: »To udělal nepřítel. « Sluhové mu řeknou: »Máme jít a plevel vytrhat? « On však odpoví: »Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly. «“ Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: „Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!“ On jim odpověděl: „Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš.

Otče, radujeme se z krásných slunných dnů, ale sami ještě nezáříme spravedlností jako slunce.

Také jen někdy na zem přichází pláč a skřípění zubů, ale jednou přijde v plné síle Tvůj soud.

Věříme v Tvou milost a prosíme, ať každé pohoršení a nepravost lidskou zavčas rozpoznáme a s trpělivostí čekáme na Tvou žeň.

Přímluvy:

Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží…  Prosíme za sestru Marii a Annu, bratra Oldřicha a rodinu Brandejsovu.

Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za obnovu a růst víry v roce 2017.

Prosíme za požehnaný čas prázdnin a dovolených, přípravu a prožití letních táborů a setkání dětí a mládeže. Prosíme diecézní tábor se Štěpánem a Františkou. Za všechny na cestách a dobrý návrat z dovolených.

Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi o nich. Váš biskup Pavel