Dopis diecézním shromážděním

Všechno zkoumejte, dobrého se držte.“

1 Te 5,51

Vážený bratře biskupe, vážené sestry a vážení bratři, pozdravuji vás všechny, kteří se setkáváte ke svému pravidelnému diecéznímu shromáždění. Je to příležitost uvědomovat si a prožívat společný základ v Kristově evangeliu (1 K 1,15) i svoji vzájemnost, která je dána členstvím a naší službou v Církvi československé husitské. Pokračovat ve čtení „Dopis diecézním shromážděním“

Není chrám jako chrám

Kázání uveřejněné v ČZ 11/2012, 3. neděle postní, J 2,13-22

„Přiblížili se židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma,“ je psáno hned v úvodu naší perikopy. Začíná nový oddíl, začíná něco nového. My se v období postu snažíme, abychom se smiřovali s ostatními a smiřovali se s Hospodinem. Pro přicházející čas se vyrovnávali s tím starým. K tomu nám může pomoci Kristovo očištění chrámu. Pokračovat ve čtení „Není chrám jako chrám“

Zachránit a ztratit

Kázání v Broumově, 2. neděle postní
Gn 22,11b-14, Mk 8,31-38

Zachraň se, kdo můžeš! SOS = Save our souls! (Zachraňte naše duše!) – To jsou známé výkřiky úzkosti, když jde o všechno. O co že jde, když se tak volá? Co znamená to všechno?

Abraham byl poutníkem celého Předního Východu starověku, měl určitě dostatečný majetek, který vždycky naložil na velbloudy a posunul se dál ze známa do neznáma. Být v těch pustinách bez velbloudů a stád ovcí tenkrát prostě nešlo. A přece, když mu šlo o všecko, nešlo o majetek! Jemu záleželo na pokračování – na rodu, na synovi, kterého se dočkal až ve stovce let. Pokračovat ve čtení „Zachránit a ztratit“

Světlo, které nezhasne

Kázání uveřejněné v ČZ 8/2012, Poslední neděle po Zjevení Páně, Mk 9,2-9

Před nedávnem jsme oslavili svátek Křtu Páně a dnes, v předvečer začátku postního období, se před námi otevírá Markovo svědectví o Ježíšově proměnění na hoře. Oba příběhy, které rámují čas v našem liturgickém kalendáři zvaný „po zjevení Páně“, jsou si velice podobné. Pokračovat ve čtení „Světlo, které nezhasne“

Dvojí výročí II. patriarchy Gustava Adolfa Procházky

prochazka V letošním roce si v souvislosti s naším druhým patriarchou Gustavem Adolfem Procházkou (18. 3. 1872 – 9. 2. 1942), připomeneme hned dvě výročí. 140 let od jeho narození a 70 let od jeho úmrtí. Náš II. Patriarcha byl mužem v mnoha ohledech nezapomenutelným a ještě dnes se u pamětníků či znalců historie CČS(H) setkáváme s více či méně příznivým hodnocením jeho patriaršího „panování“.

Kým však byl Gustav Adolf Procházka ve skutečnosti? Především byl mužem činu, bývalým katolickým seminaristou a posléze knězem, pocházejícím z početné rodiny dámského krejčího Emanuela Procházky a jeho zbožné manželky Aloisie. Prostý původ, seminaristická výchova, která kladla veliký důraz na řád a poslušnost, jakož i konfrontace s tvrdou realitou života řadového kněze v počátcích 20. století, to vše vedlo k formování osobnosti GAP a předznamenalo i jeho – ne vždy s nadšením přijímané – působení v pozici biskupa nově ustavené východočeské diecéze (od r. 1923), až po jeho „panování“ v úřadě patriarchy CČS(H) (od r. 1928). Pokračovat ve čtení „Dvojí výročí II. patriarchy Gustava Adolfa Procházky“

Oslovit Slovem

Kázání o 4. neděli v mezidobí v Broumově; Mk 1,21-28

„Existují dva způsoby, jak se stát prorokem.
Jedním z nich je sdělit zotročeným, že jsou svobodní.
To je těžká cesta Mojžíšova.
Druhý způsob je sdělit těm, kteří si myslí, že jsou svobodní,
že jsou v podstatě zotročení.
To je ještě těžší cesta Ježíšova.“

(Richard Rohr)

Lidé (hlavně děti) se někdy trestají tím, že spolu nemluví. Kamarádky spolu přestanou mluvit, kamarádi se sobě vyhýbají. Ženy zavedou tichou domácnost (a mužům se tím někdy docela uleví). Je to takové ticho, kterým říkají: Nestojím o tebe, dej mi pokoj. Pokračovat ve čtení „Oslovit Slovem“

Učení plné moci

Kázání uveřejněné v ČZ 5/2012, Kázání o 4. neděli po Zjevení Páně, Mk 1,21-28

Pán Ježíš začal šířit Boží vůli – Boží království. Neměl k dispozici tisk, rozhlas ani televizi. Pracoval tehdejším způsobem: šel za lidmi tam, kde pobývali. V Galileji, daleko od jeruzalémského chrámu, se scházeli v místních synagogách. Pokračovat ve čtení „Učení plné moci“

Je to nové učení – plné moci

Kázání uveřejněné v ČZ 4/2013 – 3. neděle po Zjevení Páně, Mk 1,14-20

„Končí předchůdcovské období pů-sobení Jana Křtitele. Kristus je pokřtěn Otcem, Duchem svatým, nastal čas mesiášského poslání. Ježíš zahajuje svou činnost. A kde? Nikdo by nečekal, že začne v Galileji. Ta vůbec neměla pověst pravé zbožnosti. Jenomže Ježíš byl poslušný prorockého slova: lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo. Pokračovat ve čtení „Je to nové učení – plné moci“

Také v nás není lsti?

Kázání uveřejněné v ČZ 3/2012, 2. neděle po Zjevení Páně J 1,43-51

„Uvidíš věci daleko větší,“ říká Ježíš Natanaelovi, když je tento ohromen jeho slovy: „Dříve, než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem.“ Uvidí věci daleko větší. Věci krásnější i hrozivější, jasnější i záhadnější. Nebo možná nejkrásnější a nejhrozivější, nejjasnější i nejzáhadnější. A co my? Nás také Ježíš viděl pod fíkem, nebo spíše za volantem, u po-čítače, ve škole, na hřišti ještě dříve, než k nám dolehlo jeho slovo. A i nám je slíbeno vidět věci daleko větší. I nám platí to pozvání na cestu, která neslibuje ani klid ani jednoduchost, zato ale zaručuje pevné a jisté vedení. Pokračovat ve čtení „Také v nás není lsti?“

Vánoční dopis bratra patriarchy

Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Jan 1,9

Sestry a bratři,

pozdravuji Vás všechny, kteří se setkáváte v našich sborech, modlitebnách a na dalších místech k vánoční slavnosti Kristova narození. On o sobě řekl:  Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě (J 12,46) .   Pokračovat ve čtení „Vánoční dopis bratra patriarchy“