Vyšla reedice Chemičky Václava Žďárského

Velká radost – publikace Chemička, má láska Vendy Žďárského vychází v reedici… 🙂 Rozsahem útlé dílko vypravuje o „drobných lidičkách“ a jejich bytí mezi káděmi, kotli a sudy plnými chemikálií. Chemií čpícím světem vás provede kněz – čerpající a dávající se. Nově je kniha doplněna fotografiemi, předmluvou biskupa Pavla Pechance a závěrečným slovem historika Martina Jindry, který s autorem spolupracoval také např. při záznamech jeho vzpomínek pro Paměť národa. Václav Žďárský byl nejen kněz, ale i písničkář, básník, prozaik. Chtěl studovat konzervatoř, ale pro „špatný kádrový profil“ jej nepřijali. Proto nastoupil na brigádu do Synthesie Semtín a brigáda se nakonec protáhla na 22 let. V polovině 80. let, kdy se zařadil mezi „psavce“ křesťansky orientované literární Skupiny XXVI, se marně pokoušel přihlásit na teologická studia. Začal působit alespoň jako laický kazatel Církve československé husitské. V téže době se seznámil s významnou pardubickou rodinou Vokolkových, s jejímiž členy ho pojilo přátelství. Díky pádu komunismu mohl být v červenci 1990 vysvěcen na jáhna a v roce 2003 na kněze. Coby duchovní CČSH, se kterou nechtěl coby farářský synek mít v 15 letech nic společného, postupně sloužil v několika sborech. Napsal nemálo básnických sbírek a novelu plnou víry v člověka a naděje Chemička, má láska.

Chemička, má láska, Václav Žďárský 2020. ISBN 978-80-907315-4-7, formát 190×150, brožovaná, barevná obálka s klopami, černobílá uvnitř, 217 stran.

Festival Hudební léto Kuks byl zahájen v Husově sboru CČSH ve Dvoře Králové nad Labem

Neutuchajícím potleskem skončil 20. června 2020 zahajovací koncert festivalu Hudební léto Kuks v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem. Představila se na něm Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Děkujeme za mimořádný zážitek. Tento slavnostní koncert k 250. výročí narození L. van Beethovena a A. Rejchy zachytil fotograf Miloš Šálek.

HLEDÁNÍ IDENTITY, Lukáš Bujna

V Církvi československé husitské se opět diskutuje o identitě. Neptáme se však: Kdo
jsme? Spíše se tážeme: Čím se naše církev odlišuje od ostatních? Jako by naše
církevní identita stála a padala na tom, v čem jsme jiní než ostatní křesťané,
zejména římští katolíci. Všechno, co je vnímáno jako plíživý návrat ke katolicismu,
bývá pak odmítáno coby zrazování naší vlastní identity. Je pozoruhodné, že my
faráři/ky si církevní identitu leckdy spojujeme se zástupnými symboly, které nemají
než služebnou povahu a nevyjadřují podstatné znaky církve. Kolárek či kravata? Pokračovat ve čtení „HLEDÁNÍ IDENTITY, Lukáš Bujna“

Prosíme, ukryj nás pod svými křídly – modlitba biskupa Pavla

S pokorou, Pane, poznáváme, jak stále nevíme, zda nás čeká pokoj, nebo zlo. Nevíme, co budoucnost přinese nám, rodině, církvi, světu.
Prosíme, ukryj nás pod svými křídly, ať nás neničí sebejistá pýcha a ani Tebe-prostý strach.

„Prorok, který prorokoval o pokoji, byl uznán za proroka, kterého opravdu poslal Hospodin, až když došlo na slovo toho proroka.“ (Jeremjáš 28,9)

Synoda duchovních Královéhradecké diecéze

Synoda duchovních Královéhradecké diecéze 17. 6. 2020 – skvělý doc. Jiří Beneš a Žalm 22, uvedení Nového žaltáře bratrem biskupem Pavlem, panelová diskuze-výtečná, kde hosty byli bratr farář Došek, bratr vikář Bujna a bratr biskup Dovala. Synoda duchovních se také usnesla na výzvě CZ k odložení volebního sněmu, příprava na diecézní shromáždění, bohoslužba, přátelské setkání nejen u kávy… ☀️