Služebník a svědek Kristův

Kázání na druhou neděli po Zjevení Páně, lekcionář „Pokání a obnova církve“

Vánoce skončily a nám nezbývá než vymést vývěsní skříňky na našich sborech a farách, vyměnit obrázky a ve sborových výkazech zúčtovat se starým rokem. Písmo ale připomíná, že konec je jen zdánlivý, že betlémské slovo o světle a teple Boží milosti volá člověka, že Kristus se nám proto zjevil, aby nás učinil svými služebníky a svědky. Čteme tedy v Janově evangeliu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ Slovo se stalo tělem, aby nás přivedlo zpět k Bohu, přes všechny naše výhrady a předsudky. Pokračovat ve čtení „Služebník a svědek Kristův“

Promluva u vánočního stromu

Vážení přátelé, letošní adventní období je kratší, neboť poslední čtvrtá adventní neděle vyjde na Štědrý den, takže za týden touto dobou se již budete chystat zasednout ke štědrovečerní tabuli. Dnešní adventní setkání na tomto místě je tedy letos poslední, a tak bych se rád s vámi zamyslel nad přáním, které v blízkosti Vánoc často zaznívá. Mnozí si v těchto chvílích přejí bohatého Ježíška. Asi není potřeba vysvětlovat, že tím myslí především bohatou vánoční nadílku pod stromečkem. Pokračovat ve čtení „Promluva u vánočního stromu“

Nesetrvávej ve svém hněvu

Kázání o 2. neděli adventní, lekcionář „Pokání a obnova církve“

Kněz Zachariáš, spravedlivý a bezúhonný, oněměl po rozhovoru s Božím poslem v chrámu, když zapochyboval o ohlášené Boží milosti (pak už „neměl co říct“, pak už musel jen čekat). Ale po narození syna, když již smí otevřít ústa, zpívá chválu svému Bohu. Zpívá o Spasiteli, který přichází. Zpívá o záchraně lidu z rukou veškerých nepřátel, o smlouvě s Abrahamem, o Boží věrnosti. Chválí Boha a uvědomuje si, že on je zdroj všeho dobrého, co lze prožít. Chválí Boha a chápe, že dítě, které mu bylo ve stáří dáno, není dítě pro něj, ale pro Boha. Že přišlo na svět s úkolem prorocky připravit cestu zaslíbenému Mesiáši, Vycházejícímu z výsosti. Ten má přijít jako záchrana ze tmy a stínu smrti a přivést lidi na cestu pokoje. Stín smrti je neoddělitelným rubem našeho bytí. Smrt jej vrhá po celou dobu našeho života – nemocemi těla počínajíc, pošramocenou duší pokračujíc, pokaženými vztahy nekončíc. Pokračovat ve čtení „Nesetrvávej ve svém hněvu“

Připravte cestu Páně

Kázání o 1. neděli adventní, lekcionář „Pokání a obnova církve“

První adventní nedělí vstupujeme do nového církevního roku a tradičně nás obdobím adventní přípravy provází postava proroka Jana Křtitele připravujícího cestu Páně a vybízejícího nás k témuž. Svědectví o Janu Křtiteli k nám tuto neděli zaznívá z Lukášova evangelia, a tak jistě stojí za pozornost, co tento evangelista zdůrazňuje ve srovnání s ostatními. Vtom základním je samozřejmě shoda. Je to výzva k pokání – obrácení a křest na odpuštění hříchů i odkaz na slova proroka Izajáše. Pokračovat ve čtení „Připravte cestu Páně“

Malý velký muž

Kázání o 24. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

Je mi sympatický ten vzrůstem malý, velmi bohatý, svým okolím neoblíbený, hříšný celník Zacheus. Celníci bývali odjakživa z mnohých důvodů neoblíbení. Tak i na Zachea ukazovali jeho spoluobčané: Hříšný člověk! Asi byl opravdu hříšný, třeba coby celník zbohatl nečistým způsobem. Možná mu jeho bohatství záviděli. Byl také malého vzrůstu. Byl možná bohatý, ale lidsky osamělý. Kdo by s takovým zbohatlým prťavcem kamarádil! Když do Jericha přišel Ježíš, ten malý mužík by na něj přes dav zvědavců neviděl. Věděl si však rady. Nedbal možného posměchu davu a vylezl na strom. Tolik jej chtěl vidět! Je otázkou, proč jej chtěl vidět. Možná jen z pouhé zvědavosti, jako ostatní. Pokračovat ve čtení „Malý velký muž“

I my jsme zvání ke svobodě

Kázání o 22. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

To slovo Janova evangelia, které je nám kazatelským plánem naší církve doporučeno na den velikého svátku naší země, 28. říjen, v němž si připomínáme zrození svého svobodného státu po první světové válce, je možné slyšet i při některých jiných, také významných příležitostech. Např. v den světové reformace, který je také připomínán v tomto říjnovém čase. Možná, že bychom toto slovo mohli zaslechnout i při příležitosti dnů, ve kterých si připomínáme po nových dnech a létech své nesvobody její znovunabytí po druhé světové válce. A možná, že by nám zaznělo blízce i při připomínce nedávného darování svobody po čtyřiceti opět nesvobodných a pro mnohé bolestných rocích. Pokračovat ve čtení „I my jsme zvání ke svobodě“

Odpouštět pořád?

Kázání na 20. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

Ježíš nás učí, že zlo nemáme oplácet zlem, nýbrž že máme odpouštět. Ne jednou, ne dvakrát, ale třeba i sedmkrát za jeden den. V Matoušově podání se na otázku odpouštění ptá sám Petr a zdá se mu, že sedmkrát je dost. Ale dostává odpověď – ne sedmkrát, ale sedmdesátkrát sedmkrát. Nejde o to, aby si člověk dělal čárky až do téměř pěti set. Právě naopak, jde o to, aby si vůbec žádné čárky nedělal a odpouštěl pořád. Pokračovat ve čtení „Odpouštět pořád?“

Je jen jeden Bůh

Kázání o 18. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

V současnosti jsou velmi dobře prodejné postoje, kdy brojíme proti penězům, majetku a veškerému bohatství vůbec. Záměrně říkám prodejné, jelikož takto nešťastně je to v naší společnosti nastaveno. Média z jedné strany glorifikují bohaté a mocné, na straně druhé bohatým a slavným „jdou po krku“. Využíván je pouze ten, kdo se právě hodí do připravovaného pořadu nebo kauzy. Je zapotřebí zvýšit sledovanost? Není nic jednoduššího, než uspořádat třeba golfový turnaj celebrit na podporu libovolného dětského domova. Ti se umí zubit do kamery! Přidají nějaký ten vtip, do kasičky koruny a všichni ve zprávách na vlastní oči uvidí, jak se jejich televize zajímá o nešťastné děti. Médium, které takovou atrakci uvede, se zviditelní a dobře zhodnotí. Pokračovat ve čtení „Je jen jeden Bůh“

Veľká radosť

Kázání o 17. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

Keď Ježíš hovorí o Božom kráľovstve, približujú sa k nemu hlavne hriešnici, aby ho počúvali. Farizejom a zákonníkom sa to nepáči. Reptajú proti tomu: „Tento hriešnikov prijíma a jedáva s nimi.“ Ježišove slová sa dotýkajú sŕdc týchto hriešnikov a vedú ich k obráteniu z ciest temných na cesty Božie. Farizeji a zákonníci sa považovali byť vyvolenými Bohom a sú to tí, ktorí si myslia, že sú mu najbližšie. Pokračovat ve čtení „Veľká radosť“

Příteli, pojď dopředu

Kázání o 15. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

Když jsem se zamyslel nad větou, která popisuje, jak Ježíš pozoroval ty, kteří si vybírají a derou se o přední místa, představil jsem si lidskou strkanici, která se děje na tolika místech okolo nás. V novém obchodním domě, na koncertě slavného zpěváka, na večerním banketu okolo švédských stolů či v naší politice. V lidské povaze je neustále se drát kupředu, být první tam, kde se mi může dostat potěšení pro můj žaludek, kde můžu obohatit svůj byt novou věcí, popřípadě se pochlubit setkáním se slavným zpěvákem, sportovcem či se jinak zviditelnit. Patřit k těm, kteří mají nejlepší auto, nejvíc vydělávají nebo mají nejúspěšnější děti. Pokračovat ve čtení „Příteli, pojď dopředu“