Jan Amos Tabach

III. biskup královéhradecký
1945 – 1953
Squinty smajlík
Squinty smajlík
Squinty smajlík

biskup východočeské diecéze CČs v letech 1945 – 1953

narozen 15. května 1891 – zemřel 1. března 1971 v nedožitých 80 letech

Rodem Moravan, jazykem Čech, povoláním bohoslovec. Slovy blízkými J. A. Komenskému (dle něhož přijal křestní jména) charakterizuje biskupa Tabacha O. Mach v Českém zápasu, roč. 81, č. 11. Narodil se v Kozlovicích na Frýdecko-Místecku, gymnázium vystudoval v blízkém Místku. Již od mládí byl hluboce věřícím, proto se rozhodl pro studia na Cyrilometodějské fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze uprostřed 1. světové války 5. července 1916 arcibiskupem Lvem Skrbenským. Pět let byl římskokatolickým kaplanem v Kyjově, Ivanovicích, Tovačově a Prostějově.

Útrapy 1. světové války a vznik Československé republiky jej výrazně ovlivnily, začal tíhnout k církevním reformám. Prví kněží CČs(H) Pavlík-Gorazd a R. Stejskal jej přivedli do nové národní církve, 15. října 1921 se stal farářem CČs (H)v Třebíči a od 1. července 1923 ve středočeském Kolíně. To mělo vliv i na jeho rodinný život, oženil se a manželům se narodily 2 dcerky, Alenka a Jiřina. Manželka však v pouhých 24 letech r. 1926 zemřela. Tíživá rodinná situace uspíšila jeho 2. sňatek s Ludmilou Hlavsovou, literní učitelkou, která byla v církvi předsedkyní sesterského sdružení v Kolíně.

V rozsáhlé kolínské farnosti působil J. A. Tabach 22 let. Působil na mnoha místech v okolí, vyučoval děti náboženství, zasloužil se o výstavbu Husova sboru v Kolíně (otevřený r. 1932 v novořeckém slohu) i o rok později o otevření filiálního Husova sboru v Týnci n. Labem. Vedle kněžství jej přitahovala i práva, absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. To jej opravňovalo k podílu při tvorbě Ústavy CČs. Po smrti 2. biskupa východočeské diecéze Stanislava Kordule byl 20. dubna 1941 byl zvolen 3. biskupem. To však již byla strašná 2. světová válka v plném proudu a biskup Tabach nebyl německými úřady schválen.

Na potvrzení musel počkat až po skončení války, ministerstvem školství a osvěty obnovené Československé republiky byl potvrzen 8. června 1945 a úřadu se ujal 15. září 1945. Správce církve Fr. Stibor v inauguračním proslovu vyjadřuje očekávání: Dosud jsi se staral o 10.000 věřících duší svého farního obvodu, ode dneška budeš mít na starosti přes 200.000 duší… Jsi sice biskupem, ale bez magického nimbu nadčlověka… Náš zesnulý president Osvoboditel T. G. Masaryk napsal ve své filosofické úvaze o budoucí Evropě tato významná slova: Kristus, a ne Caesar. Radím Ti, aby sis tento jeho výrok učinil svým heslem… Jest povinností každého biskupa, aby v tomto smyslu pomáhal přeměniti lid, svěřený jeho péči, na praktické učedníky Kristovy, kteří dovedou své křesťanské přesvědčení uplatňovati u domácího krbu, ve svém okolí, při svém zaměstnání v dílnách, šachtách, i v úředních kancelářích, v politice, i na poli vědeckém, kulturním a sociálním… Uč je, že tato láska se musí projevovati svědomitou svornou prací každého věřícího a poctivým jeho jednáním…“

Navazoval na tradice biskupů G. A. Procházky a S. Kordule. Nevyznačoval se patosem, jeho kázání byla klidná a rozvážná. Tabach konal své poslání svědomitě v době, která byla po válce velmi nadějná, ale ve skutečnosti čím dál obtížnější. Svět znovu velmi rychle rozdělila studená válka mezi Západem a Východem – i u nás se hledal nepřítel, kde nebyl. Následovaly vykonstruované politické procesy, které končily i popravami (R. Slánský, M. Horáková a další). V biskupské službě setrval Tabach 8 let, ke konci května 1953 odešel do ústraní a přestěhoval se zpět do Kolína, kde rodina žila též velmi skromně. Manželka jej přežila o 14 let, zemřela r. 1985 v požehnaném věku 94 let. Jsou pohřbeni v Kolíně.

Čtvrtým biskupem východočeské diecéze CČs(H) se stal r. 1953 Bohumil Skalický.

(zpracoval Č. Brandejs na základě kroniky a článků:

Mach, O.: Mějte v paměti ty, kteří vás vedli. Český zápas, roč. 81, r. 2001, č. 11

Stibor, F.: Novému pastýři. Český zápas, červen 1945

Kronika náboženské obce 1920 – 1945 – 1952)