KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

První bohoslužba nově vzniklé církve v Čáslavi se konala 20. června 1920 na náměstí a byla sloužena farářem Bohumilem Snížkem. Dne 24. června se odebrali zástupci církve na děkanství v Čáslavi, kde žádali o výdej klíčů od kostela sv. Alžběty, klíče jim však vydány nebyly. Když se pak 27. června 1920 před tímto kostelem shromáždilo mnoho lidí nově vzniklé církve, byl kostel násilně otevřen a zabrán. Následně byl veden soudní proces proti br. F. Tyllerovi, J. Nováčkovi a faráři B. Snížkovi, kteří byli obžalováni pro porušení držby. Proces skončil osvobozením všech. NO Čáslav, která vznikla v roce 1920, byla státně schválena 9. února, definitivně pak ustanovena 3. dubna 1924.
Hned v roce 1920 bylo nově vzniklou náboženskou obcí zahájeno vyučování náboženství na školách. Roku 1921 bylo založeno Sesterské sdružení (v r. 1934 přeměněno na odbor sociální práce). Jednota mládeže zde byla založena až v roce 1927. V roce 1923, kdy byla zvolena nová rada starších, se jejím předsedou stal poslanec Národního shromáždění Ferdinand Prášek. Rada starších začala jednat o stavbě farního domu, neboť náboženská obec byla opakovaně vyzývána k navrácení kostela sv. Alžběty. Na počátku stály dva návrhy – přestavět hotel U kralevice nebo zakoupit obecní pozemek a vystavět novou budovu. Rada starších se přiklonila k výstavbě vlastního sboru. Podle jejích rozhodnutí byla vypsána půjčka s vydáním podílů a byly konány sbírky na stavbu farního domu. Tyto akce však nebyly úspěšné, bylo vybráno a upsáno jen 13 526 Kč. Přesto byly v roce 1923 stavitelem Olivou vypracovány plány. O tyto stavební plány byl nakonec veden spor a nebyly uskutečněny. V roce 1924 byl ustanoven stavební odbor, který se měl intenzivněji zabývat stavbou sboru. Od města byl zakoupen pozemek s domkem na bývalém tržišti za 25 000 Kč. Hotovost pokladny NO činila zmíněných 13 526 Kč, vypůjčila si zbývající peníze u městské spořitelny.
Byly přijaty nové stavební plány architekta Bohumíra Kozáka. Dle jeho návrhu jsou zhotoveny i vitráže v oknech a lavice ve sboru. Do 25. listopadu 1924 přišly nabídky rozpočtů od 22 firem, z nichž nejlevnější byla ve výši 728 354 Kč od pana stavitele Hemelíka z Vrdů a na tomto základě mu byla stavba svěřena. Dne 15. března 1925 po bohoslužbách, kterých se účastnil první patriarcha Karel Farský, byl usazen základní kámen do prvního patra (na straně k učitelskému ústavu), na němž byl na jedné straně letopočet L. P. 1925 a na straně druhé kalich. Do žulového kamene bylo vloženo kovové pouzdro s pamětní listinou, přípisem br. biskupa Procházky a ThDr. F. Kozáka, faráře Českobratrské církve evangelické v Čáslavi.
Stavba sboru byla financována ze státních subvencí, které nebyly k dispozici tak, jak bylo zapotřebí pro probíhající stavební práce, a tak musela být stavba sboru z důvodu nedostatku financí i na krátký čas zastavena. V březnu 1926 br. pokladník stavebního odboru Klavík sdělil, že vzhledem k tomu, že byly pozměněny původní plány, přibližné náklady na stavbu a zařízení sboru budou činit výsledných 1 200 000 Kč.
V únoru 1926 byla zadána stavba varhan panu E. Šteinovi, varhanáři z Kutné Hory. Varhany měly být dvoukřídlové se dvěma manuály a 16 rejstříky za cenu 50 000 Kč. Dne 12. května 1926 byl do sboru dodán bohoslužebný stůl a dveře. Dne 14. května byl přivezen zvon, který sboru darovali manželé Dlabáčkovi. 16. května pak byly slouženy poslední bohoslužby v kostele sv. Alžběty. Slavnostní otevření nově postaveného sboru se konalo v neděli na Hod Boží svatodušní 23. května 1926 a slavnostní bohoslužby sloužil první patriarcha ThDr. Karel Farský za asistence duchovních.
O tom, jak byl sbor původně vymalován, svědčí dobové fotografie. Na nich vidíme na čelní stěně trnovou korunu, kalich s hostií a nápis „ Milujte se, pravdy každému přejte“. Ty později nahradila freska, znázorňující poslední večeři Páně, kterou v srpnu 1954 namaloval akademický malíř Karel Skála. Dne 19. září sloužil biskup B. Skalický bohoslužby při odhalení fresky, přítomen byl i malíř Skála se svým pomocníkem. V roce 1972 byla freska restaurována a sbor byl vymalován podle návrhu Ing. architekta Zdeňka Jirouta, věřícího NO Čáslav. V roce 1992 byla obnovena fasáda sboru. Z Fondu pro regeneraci městských památek od města Čáslav bylo zafinancováno odvlhčení a oprava podlah.
Z pamětních knih se dozvídáme, že ve sboru byly pořádány různé přednášky, ale i koncerty a tak je tomu dodnes. S čáslavským sborem je spjato i jméno předního českého koncertního varhaníka Jaroslava Tůmy. Jeho otec ve zdejší NO sloužil jako farář 30 let. Husův sbor je zapsán na ústředním seznamu kulturních památek.