KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

Církev československá husitská v Bakově nad Jizerou byla založena 28. dubna 1920 na veřejné schůzi z iniciativy místního katolického kaplana Antonína Blahouta. Ten již v roce 1919 konal v místním kostele sv. Bartoloměje vánoční bohoslužby dle Českého misálu. V listopadu 1920 se konala ustavující schůze rady starších a k trvalému užívání byl náboženské obci propůjčen kostel sv. Barbory. Již v prvním roce měla náboženská obec 1 468 členů.
Bakovské tedy zprvu minul „Boj o kostely“. V roce 1925 však Okresní politická správa v Mnichově Hradišti nařídila navrátit kostel římskokatolické církvi. Bohoslužby se poté konaly v kreslírně měšťanské chlapecké školy, v letním období i pod širým nebem v Komenského sadech. V roce 1926 byl zakoupen pozemek v Husově ulici, příhodně vedle železniční dráhy. Plány velkorysého konstruktivistického sboru vypracoval Josef Studničný, žák architekta Gočára. Stavba vyniká svou jednoduchostí, kompoziční čistotou a geometrickou skladbou. Stavba s dominantní věží je uvnitř řešena jako moderní trojlodní bazilika ukončena kněžištěm, doplněna kolumbáriem a prostorným kůrem, v zadní části se nachází kancelář s archivem. Ke stavbě fary, jež byla v původním plánu zahrnuta, již nedošlo.
Slavnostní otevření nového kostela se konalo 25. října 1931 za přítomnosti II. patriarchy Církve československé husitské Gustava Adolfa Procházky. Sbor dostal jméno husitského kněze a vojevůdce Prokopa Holého Velikého. Kromě pravidelných bohoslužeb a bohoslužebných setkání slouží sbor k pořádání koncertů, přednášek či výstav.