KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

V roce 1921 se přihlásilo k Československé církvi ve sčítání lidu celkem 1069 lidí, při zakládání obce figurovaly i osobnosti jako Emil Dlouhý Pokorný, který do Pardubic několikrát zajel z Prahy. Poprvé se obec sešla 7. srpna 1921. Jako jeden z prvních byl ustanoven sociální odbor pro pomoc potřebným. Nejprve sloužili v náboženské obci farář Povolný a pomocný duchovní Horák. Další obce byly založeny například v Rosicích, Hostovicích, Němčicích, Svítkově, Slepoticích. 17. května 1926 se začalo se stavbou sboru v Pardubicích, dokončen a slavnostně otevřen byl roku 1928. Náboženská obec žila vedle sociální činnosti, fungoval zde charitativní a sociální fond, i bohatým kulturním životem. Ve sboru mělo zázemí divadlo, fungoval zde divadelní spolek, který pravidelně pořádal představení. Vedle toho i pěvecký sbor, společné nedělní výlety, setkání dětí a mládeže. Období nesvobody pod zvůlí nacistů a komunistů se na náboženské obci a jejím životě podepsalo. Několik členů bojovalo v zahraničních armádách, v náboženské obci bylo i několik popravených a uvězněných v pracovních a koncentračních táborech. Ze strany komunistického režimu docházelo navíc k nejrůznějším lidským malostem a obvyklým koníčkem byly snahy Husův sbor v Pardubicích vyvlastnit, což se povedlo pouze v případě zahrady náboženské obce. Omezování náboženského života se obec zdárně bránila. I v období komunismu se konaly biblické hodiny, výlety a koncerty. Kulturní život probíhal v jiné formě, ve sboru působil Komorní orchestr. Na vánoce v roce 1967 se zpívala Rybova Vánoční mše. Z náboženské obce vzešlo i několik budoucích duchovních a kazatelů, kteří věrně v církvi sloužili. Jako svoje duchovenské působiště měl Pardubice i doktor Hrdlička z Husitské teologické fakulty a biskup Jaromír Tuček. V období před koncem komunismu a po roce 1989 byl významnou osobností náboženské obce farář bratr doktor Hobza, který život v obci povznesl a oživil. Díky němu se začala konat pravidelná vzpomínka na tragicky zavražděné občany Němčic na sklonku války, opětovně se náboženská obec vrátila ke svému charitativnímu a sociálnímu poslání. V současné době žije náboženská obec kulturním životem, ve sboru jsou nové varhany, svůj domov zde mají dva pěvecké sbory. Náboženská obec se účastní dětských táborů a úspěšně se pod její střechou zabydlel projekt „Děti dětem“, charitativní koncerty pro potřebné rodiny s dětmi.