KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE 
CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

O Velký Vřešťov (a Hořice a okolí)

Pro vznik sboru naší církve ve Velkém Vřešťově je důležité datum 3. července 1921, kdy se na žádost několika vřešťovských občanů konala přednáška a bohoslužba Církve československé. V následujících dnech se k církvi přihlásily dvě třetiny všech občanů, a tak mohl být 28. října 1921 uvítán první farář Stanislav Rykrt.
Dne 15. 3. 1923 byla náboženská obec uznána státem a věřící se rozhodli postavit si vlastní sbor. V červenci 1924 byl slavnostně položen základní kámen a už 14. června 1925 byl slavnostně otevřen za účasti hradeckého biskupa A. Procházky. Sbor dlouho neměl označení, až v roce 1929 došlo k pojmenování podle prvního patriarchy na Sbor Dr. Karla Farského.

Na paměť prvního místního faráře, který se zde těšil velké vážnosti a oblibě, se ve Velkém Vřešťově stále drží „pouť“, a to vždy na nejbližší neděli po svátku Stanislava. Jako bohoslužebná slavnost byla tato místní tradice obnovena v r. 2013. (S pamětní deskou na faráře Stanislava Rykrta se můžete setkat na druhém nádvoří hradu Kunětická Hora u Pardubic.)Ve Velkém Vřešťově a jeho širokém okolí je stále velmi živý silný příběh ses. farářky Jiřiny Heřmanové o jejím povolání do duchovenské služby. Sestra farářka se rozhodla pro studium teologie ve svých 62 letech. Důvodem bylo vážné onemocnění jejího jediného syna, za jehož uzdravení dala Bohu slib, že vystuduje na farářku a půjde sloužit tam, kde bude potřeba, třeba na venkov.

Tradiční duchovní a ekumenickou akcí je Setkání u Vavřinečku nad Cerekvicí n. B. Vítanou akcí je malý vřešťovský tábor pro děti v závěru prázdnin, setkání u vřešťovské studánky „Modlitba za vodu“, a další.

Za okupace se sloužily bohoslužby také v lese u pramene Kalíšek u Hořic, zavedl je farář J. Musil, který byl výborný kazatel. Bohoslužby, které si zachovaly národní řád, byly velmi oblíbené a vyhledávané i příslušníky jiných církví.
V současnosti se scházíme u Kalíšku v čase Letnic k „Modlitbě za vodu“.

V roce 1952 se také věřící v Hořicích dočkali vlastní modlitebny. Z iniciativy br. faráře V. Václavka byl zakoupen objekt synagogy a rabínského domu v Tovární ul. Věřící svépomocí opravili a přizpůsobili synagogu svým potřebám, bohužel rabínský dům musel být stržen. V r. 1956 byl sbor Jana Žižky z Trocnova slavnostně otevřen.
V současné době se náboženská obec snaží o revitalizaci a opravu této historické židovské památky s cílem obnovit ji v její původní kráse včetně výzdoby interiéru. Za podpory Ministerstva kultury, Královéhradeckého kraje a Města Hořice bylo do oprav investováno před 2.400.000,-Kč. Nejde jen o hmotnou obnovu modlitebny – bývalé synagogy, ale také o duchovně-kulturní a společenské využití této budovy, která se stala místem akcí a setkání připomínajících židovské a křesťanské tradice a hodnoty. Mnohé z těchto akcí se v průběhu let staly tradičními jako je Evropský den židovské kultury, Noc kostelů, pietní připomínka na odchod Židů apod.

Na závěr ještě jména duchovních, kteří zde sloužili: Stanislav Rykrt, Vladimír Nermut, Adolf Mitiska, Vojtěch Svoboda, Vladimír Vyskočil, Robert Pollak, Josef Petrásek, Jaroslav Musil, Miroslav Exner, Vladimír Václavek, Jiřina Heřmanová, Bohumil Klásek, Štěpán Klásek.

Pro zájemce o podrobnější historii naší náboženské obce ve Velkém Vřešťově a Hořicích rádi poskytneme na vyžádání fundované 3 články z pera naší členky Rady starších PhDr. Oldřišky Tomíčkové, které vyšly ve vlastivědné čítance Pod Zvičinou (č.1,2 a 3/2020).


Eliška Zapletalová, farářka