Modlitby 34. týden, 21. – 27. srpna 2017

27. srpna 2017 – 21. neděle v mezidobí

První čtení z Písma: Izajáš 51, 1-6

Slyšte mě, kdo usilujete o spravedlnost, kdo hledáte Hospodina. Pohleďte na skálu, z níž jste vytesáni, na hlubokou jámu, z níž jste vykopáni. Pohleďte na Abrahama, svého otce, a na Sáru, která vás v bolestech porodila. Jeho jediného jsem povolal, požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho. Hospodin potěší Sijón, potěší všechna jeho místa, jež jsou v troskách. Jeho poušť změní, bude jako Eden, jeho pustina jako zahrada Hospodinova. Bude v něm veselí a radost, vzdávání díků a prozpěvování. „Věnuj mi pozornost, můj lide, můj národe, naslouchej mi! Ode mne vyjde zákon a mé právo svitne všem lidem. Má spravedlnost je blízko, má spása vzejde, všechny lidi bude soudit má paže. Ve mne skládají naději ostrovy, čekají na mou paži. Pozvedněte své oči k nebi, pohleďte dolů na zem! Nebesa se rozplynou jako dým a země zvětší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou. Ale má spása bude tu věčně, má spravedlnost neztroskotá.“

 

Otče, svět kolem strhává naši pozornost a srdce, vírou nás ale učíš, dívat se nejprve k nebesům a pak až na zem.

Tvá zvěst přináší potěšení, radost a život, i když vše co nyní vidíme, se rozplyne jak dým.

Prosíme, odvracej nás od všech temnot našeho života i smrti. Ať je naše loďka znatelně nesena vlnami naděje a nikdy neztroskotá.

  Pokračovat ve čtení “   Modlitby 34. týden, 21. – 27. srpna 2017″

Modlitby 33. týden, 14. – 20. srpna 2017

  20. srpna 2017 – 20. neděle v mezidobí

 

První čtení z Písma: Izajáš 56, 1.6-7

Toto praví Hospodin: „Dodržujte právo, jednejte spravedlivě, protože má spása se už přiblížila, už se zjevuje má spravedlnost. Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: „Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí, jejich oběti zápalné a obětní hody dojdou na mém oltáři zalíbení. Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.“

 

Hospodine, všichni kdo Tě ctí, mají přístup k Tobě. Nezáleží Ti tolik na národnosti, pohlaví, stavu, ale na srdci člověka.

Jaké je moje srdce před Tebou? Čeho dbá a po čem touží – to je to podstatné.

Prosím, odstraň jakoukoli lhostejnost, prázdnotu a pýchu z mého nitra. Ať mě vede láska, radost a pokoj.

  Pokračovat ve čtení „Modlitby 33. týden, 14. – 20. srpna 2017“

Natáčení hudebního videoklipu v Husově sboru v Žamberku

Otevřít sbor mnoha mladým lidem. To se nám podařilo v neděli 6.8. Hudební skupina The complication u nás natáčela videoklip pro svoji novou píseň, kterou chtějí vzdát Bohu díky, za uzdravení zpěvákovi kamarádky z těžké nemoci. Bylo to požehnané odpoledne s možností spousty zajímavých rozhovorů s lidmi, kteří byli mnohdy v kostele vůbec poprvé ve svém životě.

Modlitby 32. týden, 7. – 13. srpna 2017

13. srpna 2017 – 19. neděle v mezidobí

První čtení z Písma: 1. Královská 19, 9a.11-16.19

Eliáš vešel do jeskyně a v ní přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem.“ A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný. Jakmile jej Eliáš uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu mu hlas řekl: „Co tu chceš, Eliáši?“ Odpověděl: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“ Hospodin mu řekl: „Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe.“ Odešel odtud a našel Elíšu, syna Šáfatova, jak oře. Bylo před ním dvanáct spřežení a on sám při dvanáctém. Eliáš k němu přikročil a hodil na něj svůj plášť.

Hospodine, lidé tě často obviňují z katastrof a hrůz světa, ale Ty nejsi jejich obsahem.

Tvůj hlas je tichý a jemný. Cestou nenásilí boříš staré a dáváš lidem naději.

Prosíme, zbav nás veškeré malomyslnosti, ať i přes bouřky vidíme duhu a víme, že vedle naší služby si už připravuješ naše nástupce.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 32. týden, 7. – 13. srpna 2017“

Modlitby 31. týden, 31. července – 6. srpna 2017

6. srpna 2017 – 18. neděle v mezidobí

 První čtení z Písma: Izajáš 55, 1-3

Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.

Hospodine, rozprostíráš před námi svědectví o plnosti života a svém požehnání.

Naše lidské spoléhání, představy o pozemském zajištění můžeme opustit.

Prosíme, přiměj nás, ať naše ucho umíme naklonit k Tobě a srdcem vnímat i přes „řev světa“, že milosrdenství v Kristu je pro nás obnoveno.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 31. týden, 31. července – 6. srpna 2017“

Modlitby 30. týden, 24. – 30. července 2017

30. července 2017 – 17. neděle v mezidobí

První čtení z Písma: 1. Královská 3, 5-12

V Gibeónu se Šalomounovi ukázal v noci ve snu Hospodin. Bůh řekl: „Žádej, co ti mám dát.“ Šalomoun odvětil: „Ty jsi prokazoval velké milosrdenství svému služebníku, mému otci Davidovi, a on před tebou chodil věrně, spravedlivě a se srdcem upřímným vůči tobě. Toto velké milosrdenství jsi mu zachoval a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes. Hospodine, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet. A tvůj služebník je uprostřed tvého lidu, který jsi vyvolil, lidu tak početného, že nemůže být pro množství počítán ani sečten. Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?“ Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc. Bůh mu řekl: „Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání, hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný.“

             Otče, i našim snem je správně rozlišit dobré a zlé. Chceme nacházet moudrost, umět posloužit svým blízkým, nést plody Tvého království.

Moudré a rozumné srdce je našim přáním.

Prosíme, dej nám takové srdce. Posiluj a proměňuj naše nitro každého rána.

 

Pokračovat ve čtení „Modlitby 30. týden, 24. – 30. července 2017“

90 let Žižkova sboru v Červeném Kostelci aneb vpravdě požehnaný sváteční den

V neděli 9. července jsme si připomněli významné výročí „husitského kostela.“ Byl krásný slunečný den, který jsme posvětili děkovnou bohoslužbou. Tu vedl, spolu s emeritní farářkou Miloslavou Pellyovou a farářem Davidem Smetanou, bratr patriarcha Tomáš Butta. Bohoslužba byla o to radostnější, že mezi nás přijeli sestry a bratři z okolních „ husitských“ sborů, hosté z ekumeny a také pan starosta Rostislav Petrák.

Po bohoslužbách jsme se sešli ke společnému stolování na farní zahradě. Počasí nám přálo, atmosféra byla velice přátelská, a tak mnozí zůstali v družném rozhovoru až do pozdního odpoledne.

V podvečer se pak konal benefiční koncert Lee Andrew Davidsona a jeho doprovodné kapely. Jednalo se o mimořádný a strhující hudební i duchovní zážitek. Černošsské spirituály v podání Davidsona roztleskaly posluchače již během písní, závěrečný potlesk pak zvedl mnohé ze židlí.

Radost z celého dne korunuje pěkný výtěžek koncertu, který na vstupném činil 19 200 Kč a na sponzorském daru 25 000 Kč( Flamy). Vše bylo věnováno na podporu nákupu sanitky pro místní hospic Anežky České.

Na závěr bych chtěl poděkovat za podporu firmě Josi a zahradnictví Trees, tak jako panu starostovi Petrákovi za to, že přišel mezi nás. Mimořádné díky patří všem, kteří se na přípravě celého dne podíleli. Sborovým sestrám za výborné koláče, J. Kejzlarové a O. Nermuťovi za nezištnou pomoc při náročné přípravě, P. Pacákovi a L. Aubrechtové za precizní zajištění průběhu dne a celé rodině Kábrtových za standartně nadstandartní kulinářský zážitek.

Bohu díky za takovéto dny.

David Smetana

 

Pouť pro pravdu pošesté

Proč M. J. Husa připomínat? Vždyť byl jen jedním z mnoha. A těch, kdo podobně pro něco zahynuli, nebylo v historii málo! A dělo se tak dokonce „péčí“ samotných křesťanů – v představě, že když bude zahubeno tělo hříchu, duše bude zachráněna. Proč připomínat člověka časově tak vzdáleného?! Co s ním máme společného?
Víc než bychom si pomysleli. Dnes je stále zřetelnější, že Husovo téma pravdy se stává naším vlastním tématem. Když současní myslitelé mluví o době postfaktické, vysvětlují to tak, že k lidem už zdaleka nepromlouvá skutečnost, jen přemnožená slova, kterými lze o čemkoli říci cokoli a nazdařbůh, hlavně když se dostatečně rozšíří. „Skepse, letargie a zbabělost jsou široce rozšířené. Bezradnost lidí a společnosti dostává obludné rozměry“ (zaznělo v pořadu FOKUS Václava Moravce o pravdě – ČT). Je proto znovu třeba nacházet skutečnost a pravdu o ní, je znovu třeba postavit sám sebe pod nárok pravdy. A není to snadné.
Proto – už po šesté – jsme v Broumově Husův den oslavili Poutí pro pravdu s Mistrem Janem. S poutnickým žalmem 125. se po úvodní pobožnosti vydali poutníci z Husova sboru na cestu, kterou tak připomněli muže, jehož životní příběh i po 600 letech vzbuzuje úctu. Úctu k Bohu a jeho pravdě. „Nejsem majitelem Krista, ani hlasatelem konečné pravdy. Věřím, že je jedna, univerzální a neměnná Pravda, ale ta je na nebi, zde dole na zemi máme jen střípky, fragmenty pravdy, když pro nic jiného tak proto, že náš rozum je omezený“ – napsal náš současník Marek O. Vácha.
Jednotlivá zastavení (před sborem, na náměstí, u gymnázia a pak průběžně na Jiráskově cestě) byla věnována i našim vlastním zkušenostem s pravdou (a strachem; a nadějí; a lží; a úzkostí; a smrtí; a vítězstvím v jeho paradoxu).
„Podstata existenciálního stavu lži spočívá v tom, že se člověk podílí (lhostejno, zda vědomě či nevědomky) na kolektivním znehodnocování něčeho, co zakládá veškerou důstojnost a slávu lidského života. Podílí se snad nejen na devalvaci pravdy, ale na devalvaci samého úsilí o poznání pravdy. Člověk žijící ve stavu lži dělá něco mnohem horšího, než že nemluví pravdu. Přičiňuje se o to, že mluvit vůbec o pravdě přestává mít smysl.“ (Petr Fidelius)
Máme-li si v současnosti udržet smysl a důstojnost, nesmíme se stát jen vířícím prachem ve vichru nároků mocných. Je třeba ubránit se polopravdám a lžím ve vlastních všedních záležitostech. Kdo se strachuje o svůj obraz v očích druhých, je snadno ovladatelný. Kdo má odvahu nepředstírat a žít pravdivě, zjistí, že pravda osvobozuje i uzdravuje. Pravda v nás lidech je nehotová věc a je třeba se o ni stále znovu snažit. To věděl i Hus. „A nemohu-li sám osvobodit pravdu ve všem, aspoň nechci býti nepřítelem pravdy… Ať běží svět, jak mu Bůh dovolí běžeti. Lépe jest dobře zemřít, nežli zle živu býti. Kdo pravdu mluví, hlavu si rozbíjí. Kdo se bojí smrti, pozbývá radosti života. Nade vším vítězí pravda. Vítězí, kdo padne, neboť mu žádná zlost neuškodí, neovládne-li ho jen žádná nepravost… Toto jsou mé opory a pokrm, jímž zotavuji ducha, aby byl silným proti všem protivníkům pravdy.“ (Z Husova listu M. Křišťanovi z Prachatic, 1413)
Básník Alois Marhoul to nám a současníkům vypsal trochu jinak několika verši: Odkud k nám přichází pravda?/ Mistr Jan Hus něco křičel/ Možná bolestí/ Ale pro ten palčivý kouř/ nesnesitelný smrad/ a všeobecné dohadování o tom/ jak dlouho ještě vydrží/ mu z té dálky nebylo skoro vůbec rozumět/ A blíž? Blíž by šel jenom blázen//
Snažili jsme se dojít blíž – 6. 7. 2017.                                   Jana Wienerová

Modlitby 29. týden, 17. – 23. července 2017

23. července 2017 – 16. neděle v mezidobí

První čtení z Písma: Izajáš 44, 6-8

Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: „Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není. Kdo je jako já? Jen ať se ozve! Ať to oznámí, ať mi to předloží! Od chvíle, kdy jsem navěky ustavil svůj lid, kdo mu oznamuje, co přijde a co má nastat? Nestrachujte se! Nebuďte zmateni. Což jsem ti vše neohlašoval a neoznamoval už předem? Vy jste moji svědkové. Což je Bůh kromě mne? Jiné skály není, já o žádné nevím.“

Nebeský Otče, ukazuješ nám, že jako Tvé děti jsme svobodní.

Žádné modly, lidské dílo, žádný vladař ani příroda, ani život ani smrt nás trvale spoutat nemohou. Jen Ty jsi Bůh a kromě Tebe Boha není.

Prosíme, dej nám sílu víry, která nás vyprostí z každého pouta, jež nás odvádí od Tebe.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 29. týden, 17. – 23. července 2017“